27.09.2007

Jak sem suploval u trpasliku

 

        Kura Olina už ma naštěsti novy zub usazeny v hubě a tak mě v nejbližšich dňach němože potkať to, co sem vum nědavno naznačil. Už sem teho zažil v ustavě hodně, ale suplovani v prvni třidě se budu pamatovať nafurt. Jak sem se dozvěděl, že budu zastupovať jednu hodinu v prvni be, zaradoval sem se a řikal sem si, koněčně lehko zarobene prachy. Dam maluchum přečitať jakusi tu pohadku, napišu na tabulu par přikladku na spočitani a ja si mezitym možu listovať ve Světě motoru.

        Ale ja, to sem se zas přepočital. Sotva sem vliz do třidy, už mě ti trpaslici začali chytať za ruky, skakali po mně a řvali jeden přes druheho, bo v životě v školce ani v tu tym ustavě něviděli chlopa. Vyzvidali, esli pry něsem enem převlečena kura Olina. Horko těžko sem jich zahnal zpatki do tych jejich laviček a židliček, kere něbyly o moc větši jak v chalupě od Barbi a Kena. Furt sem se tež němoh zvyknuť čumět se tak nizko dolu, bo na hřiby moc často něchodim (enem před vyplatu když neni co jineho do huby).

        Položil sem Svět motoru na katedru a pravim, tuž děcka, cosi přečitame, ni? Ale po par minutach sem to vzdal. Někeři sice čitali lepši jak devaťaci, ale někeři něbyli schopni rozeznať A od B a eště se zadrhavali jak starosta ve futrach. Tak řikam, vite co? Buděme počitať, to umi každy prvňak. Jenomže to zas někeři byli schopni napočitať do tisica a někeři si něspočitali ani svoje dvě pazury, natož aby rozlišili, kera z nich je leva a kera prava.

        Zamyslel sem se a přikazal sem jim, aby si vytahnuli pastelki, že buděme malovať slunko a zahradku. Tu začně vzadu vřiskať jakysi synek a slziska se rozstřikuju po cele třidě, že on pastelki něma, bo mu je kdosi musel z pytlika vytahnuť a odciziť. Tuž mu pravim, že to něvadi ať kresli tužku. Ale on začal vřiskať eště vic a vytahoval mobil, desetkrat dražši než mam ja, že musi volat mamě ať mu tužku přiveze, bo jak ju večer struhal, něchal ju doma na lince. Musel sem mu nakoněc pujčit moju prupisku, bo inač by bečel eště dněska. Kresleni ty prťuchy celkem bavilo, tak se pravim, že se konečně se cosi přečitum. Ale co, sotva otevřu prvni stranku, už vali dopředku taky kudrnaty synek a beči, že ho cosi žere v hlavě. Rozhrnu mu vlasiska a tolik vši sem něviděl ani ve valečnem filmu ze zajateckeho tabora. Tuž sem ho posadil na samotku za skřiňku a napisal mu do žakovske: „Vaš synek je zavšiveny – potřeboval by ostřihať a vykupať, mojimu kniračovi to raz pomohlo." Sotva sednu, začne bečet taka mala děvuška vpředku, že Cecil na ňu chlustnul. A fakt, taky chrchel se ji tahnul po rameňu. To už sem se nervnul, chytnul Cecila za ušiska a vtym on vum začal pyskovať, že je ma čtrnact dni po plastyce, bo ho před tym malem odnašal věter po cestě do školy, jak mu odstavaly, a že staly osumnact tisic. Tak to sem ho radši pustil, bo z moji vyplaty bych na jeho nove ušiska něnašetřil ani do olympiady v Praze. Cecil nakoněc utřel pochlustanu kamradku a bylo to vyřešene.

        Hodina se pomalu chylila ku koňcu a dalši maluch se hlasi, že se mu chce čurat. Tuž mu pravim: "Však si chlop a chvilu vydržiš, ni?" Cely jakysi skruceny přikyvnul. Měl sem pravdu, vydržel chvilu. Pak začal obhližat stolek pod dupu, slzy v očach a zpytal se, či može zaisť na hajzel aspoň pro hader a vytahoval z ligelitky nahradni trenky.

        Zvoněni sem přivital jak Bilak spojence v osumašedesatem. Polovinu přestavki sem pak zabil utiranim pomočene podlahy a druhu polovinu vymahanim moji prupisky. Eště, že už sem potym šel, bo trpaslici se začinali převlikať do cvičebnich uboru a hadali, či su kere jarmilky.

 

.: napisal Kantor dědinsky, 27.09.2007, 6:11:00


 

25.09.2007

Tak a sme zas syrotcy

 

        Naša minystryňa, přesladka, byvala, kantorska, Kuchtova, budě mět včil tež furu času na to chozeni po hvozdach a sbirani hřibu. Radši se spakovala sama, bo zitra by ju stejně vyprovodil z uřadu ten general partyje Modrych ptaku. Koněčně budě trochu užitečna narodnimu hospodařstvi. Pročital sem se jeji kuropis a ta vum už dovčil vystřidala vic robot, než ma kantor trenek v skřini.

        To sem zvědavy, kery tam na ministerstvu včil budě lapět. S kerym kašparkem zas ty chytre mozky vyrukuju. Moh by to byť po dluhych rokach kurovlady jakysi rozumny chlop, kery zrobi pořadky mezi všeckyma kurama školskyma, něefektivni vypakuje a doidě k zavěru, že ŠVP je opravdu Škoda Vyhozenych Peněz.

 

.: napisal Kantor dědinsky, 25.09.2007, 17:14:00


 

21.09.2007

Vylomeny zub

 

        Tuž s tym vylomenym zubem to bylo tak. GastroKura s akčnim tymem svojich Kastrolkur se chtěla po stižnosťach stravniku v ponděli vyšvihnut jakusi tu česku specialitu. Tak připravily švestkove knedliky a pro komfort aji děň předem vylupaly ze slivek pecky. Kromě dvuch. Na jedne se vylamala zub naša slavna EnglishKura, o kere kdysi napišu roman.

        Osobně sem ju ve vykrmně slyšel, jak nadava česky aji anglicky a proklina všecky členy kralovske familije. Včil aspoň němusi do hodin kvuli přizvuku nosiť žvykačky, bo přes ďuru mezi zubama šišla přirozeně. Potym eště od bolesti vyžrala všecky brufeny ze školni lekarničky a hysterčila, že do zubařa něidě, bo se ho boji jak Hlavni kura konkurzu.

        No a na tu druhu pecku narazila, zabrana do kvokani o ženskych problemach, kura Olina, co uči prvni be. Tuž ta ječela jak postava z filmu od Hičkoka a třiskala do stolu jak komunista při projevu. Že se na to vysere a kery cyp dava do slivek pecky. Nakoněc skončila na nemocenske, bo než ji na středisku vyfrezuju novy zub, němože pry s važnosti předstupit před žaky. Přitym švidra jak chameleon, kulha jak Pejrak, a že něma zub by děcka ani nězaregistrovaly.

        Pro mě ale jeji nemocenska měla take dusledky, že se z teho budu spamatovavať eště dluho. Však napišu, vydržtě.

 

.: napisal Kantor dědinsky, 21.09.2007, 7:05:00


 

17.09.2007

Hlavy převelike

 

        Rano sem potřeboval jeden podpis Hlavni kury, tak tam leti, bušim a nikdo samozřejmě něotvira.Tuž bušim na Nahradni kuru a tež nic. Řikal sem si, že se zas zapiraju a davaju si svoju pravidelnu ranni chvilu s ohnivu vodu.

        Ale ni. Přišly obě do roboty až kolem desate. Ostatni kury, misto aby je zdupaly, co choďa tak pozdě, je eště obskakovaly a chvalily jim jejich nove fryzury. Jedna vetši hlavu jak druha. Asi tym chcu kompenzovať velikosť svojich mozku. Ja sedim v ustavě každe rano od šeste a Ty dvě si mezitym lapi u kadeřnika. Tak bych tež rad kdysi žil. Misto teho kolikrat němam ani čas ukapnuť na hajzlu.

        Evženek, jak ty jejich hlavy viděl, skočil za slup a tam se chlamal jak strhany. Bo jedna pry mu s tu novu fryzuru připominala obrovsku zhnilu kapustu a ta druha zase měla kolem ušisek vyfrezovane cosi jak skokanske mustky v Harrachově. Aspoň budu včil Ty dvě tež co užitečne. Jedna přispěje do komposta a druha može pořadať „Turne dvuch mustku" pro blechy.

        Tuž tak to u nas chodi, komedyja , keru by jeden něvymyslel.

 

.: napisal Kantor dědinsky, 17.09.2007, 17:26:00


 

14.09.2007

Made in GastroKura

 

        GastroKura je ve svym pokročilym věku snad těhotna, bo take kombinace, jake se včil ve školni vykrmně vaři, by něvymyslela ani Rettigova. Ryža s fazolama, smaženy řizek s knedlikem, vajco se zelim, krupica s okurkem, svičkova s kobzolem – to myslim mluvi za všecko. Někere děcka se už radši stavuju po škole v bistru na hamburger – bo z jidla ve vykrmně by přehnalo aji Somalca. Duchodkyně už pod fusiskama mudruju, že za Protektoratu jim šmakovalo jaksi vic. Jidelniček na tento tyděň zmiznul z nastěnky už v ponděli. Asi ho kerysi sežral nebo ho poslal do tych „Černych ovci" a vyhraje včil tisicikorunu, za keru se pořadně nadlabne.

        No, snaď se Gastrokura brzo uvali hlavu do mixera a spamatuje se, bo inač se vykrmně začnu vyhybať aji školni myši a budě museť propustiť všecky KastrolKury a nakoněc aji sama sebe, což by byla pro naš ustav a moje poznamky věčna škoda, no ni?

 

.: napisal Kantor dědinsky, 14.09.2007, 18:30:00

 


 

11.09.2007

Jak sme robili to ŠVP

 

        Něbyva zvykem, aby si uklizečka vyraběla kybl a čišnik fukal sklinky, ale tak jaksi bych chrakterizoval to, co postihlo naše školstvi a tym padem aji naš ustav. Kerysi přemudřely tam navrchu nejspiš v osobnim životě prožil cosi hruzostrašneho. Bo jinak si nědovedu vysvětlit, jak vubec kohosi mohla napadnuť taka myšlenka, aby si kantoři sami po večerach stlukali vzdělavaci program, takzvany ŠVP (Škoda Vyhozenych Peněz). Zajimave je, že ty uřednicke mista tym padem nězrušili, když vlastně včil němaju co na pracu.

        Jeden hňup cosi dřistně a jake to ma celospolečenske nasledky. Kury chrapaly v lužku s vystupama misto s chlopama a naraz čitaly mudre knihy misto kuřich romanu z červene skřině. Všudě nastěnky s taxonomiju a doma zavedeny tydenni plan. Kura Maruna napřiklad přišla na cestě do roboty o tři body a deset tisic, bo při řizeni čitala ŠVP, sjela z cesty a pobulala mistnimu sochařovi plastiky lesnich zviřatek. Hlavni koordinatorka dokoňca přestala aji menstruovat a cela zešedivěla. Tři koordinatorky před ňu radši do měsica otěhotněly, než aby s tu reformu měly co společneho. A co my chlopi kantoři? Misto ejakulace evaluace a z kompetence impotence. A když už člověk, dojebany z teho všeckeho, raz za čas sednul večer k televizi, co něviděl – dokument o vyznamu a duležitosti reformy školstvi.

        To už ani němluvim, kolik hodin a dni zadarmo kantoři proseděli nad vymyšlanim a pisanim tych hlupot, o kerych většina kur něma ani šajnu, co vlastně znamenaju. Jaku pak mame mit uroveň a važnost? Dokud se všeckym buděme suhlasit jak stado a robiť bez zamyšleni, co nam kery nakaže a eště zadarmo, pak si nic lepšiho nězaslužime. To bylo plno školeni po sobotach a odpoledňach a na prd – kury stejně vetšinu čitaly Prakticku kuru, přikyvovaly a rypaly se v nozdrach, bo temu vubec něrozuměly. Za prachy, co naš ustav za ty školeni dal, by si to moh klidně nechať zrobit od jakesi firmy a svazať do zlatych desek. Bylo to same slovičkařeni a hodinove rozvažovani nad tym, esli se tam napiše, že žak cosi zvlada nebo umi. Jak by hlupemu děcku něbylo jedno, esli do ďury spadně nebo zhuči. To vite, že kuram s omezenu slovni zasobu se až kuřilo z fryzur. A když už se kerysi (jako napřiklad ja) ozval, začaly rozčileně kvokat Ty dvě, kere do ŠVP ani hačkem nad pismenkem něpřispěly.

        No prostě na koňcu minuleho školniho roka byla tym padem v našem ustavě atmosfera jak na izraelsko-palestinske hranici. Kury po sebe navzajem řvaly a někere su eště včil tak rozhadane, že spolu něpromluvi ani na hajzlu. Ty dvě byly věčně zavřete v kanclach, a když už vylezly, tak leda aby kohosi zdupaly, že na dozoře malo chodi. To nejhorši mame sice za sebu, ale nasledky posmyčime do koňca života.

        Furt akurat plno kecu o tym, jak se naraz všecko změni a začně se učiť inač, něž dovčil. Řikam vum, ať si je na papiru co chce, ja budu učiť furt stejně. Ať mi nikdo něvyklada, že se děcko nauči počitať polehavanim na kobercu a že jak mi budě tykať, poleze mu to lepši do hlavy. V Ameryce ať se to klidně zkušaju. Však na to dojedu. Esli jim do života stači umět spočitať hamburgery, podepsať se, zmačknuť Enter, definovať demokraciju a ukazať prstiskem svoju velmoc na mapě, prosim.

        Tak už se po tym všeckym ani němožu spomenuť, kery to byl ten Komensky...

 

.: napisal Kantor dědinsky, 11.09.2007, 15:17:00

 


 

5.09.2007

Zmizeni Karlika

 

        Kdyby šel dněšek vymazať pařatem z kalindořa, asi by to někere kury včetně Tych dvuch s radosťu urobily, bo na to, co se dněska přihodilo, budu spominať eště v meziskladě vyhořelych kantoru.

        Kuru Marunu, co ma prvni třidu, totiž dněska cosi osvitilo (asi tym jak se rano jebla do futer) a napadlo ju, že prosmyči nove prvňačky ustavem. Ať věďa, kdě se možu vychcať, najesť, poskakať a tak. Tuž se cele dopoledne ustavem tahnul zastup trpasliku. Dycky kajsi vlizli, Maruna pohrozila prstiskem, aby se jeden druheho něpušťali a pokračovali dale. Ja sem je tež osobně potkal na chodbě a vypadalo to jak protestni živy řetaz.

        Jenomže jak se vratili do třidy a posidali do tych svojich miniaturnich stolečku, zjistili, že chybi Karlik – nejmenši z malych prvňačku, synek starostuv. Nikdo z třidy nevěděl, kdě zmiznul, kdě se z řetaza odpojil. Během par minut už hlasila Nahradni kura v rozhlase, že se kdesi v ustavě pohybuje osamoceny prvňak a kdo ho najdě, ať ho okamžitě přismyči zpatky do třidy. Kury, aktivni, zapojily do hledani aji starši děcka, ale vysledek byl žalostny. Karlika nikdo něnašel a eště se navic ztratilo 5 devaťaku. Pozdějši se přišlo na to, že využili zmatku a kuřili u kotelny. Od zmizeni Karlika uplynula hodina a kury staly před strašnym ukolem – zavolať starostovi a zavolať fizlum. Maruna na zhruceni, bečela v ředitelně a už se viděla v lochu, jak si odpykava doživotni trest a splaca desetimilionove odškodne. Ty dvě se zas klepaly, že starosta vyhlasi novy konkurz na ředitela, pomalu vyklizaly stoly a napočinaly Ferneta na žalost. Paru kur se školnicu se mezitym eště snažilo prolizť kdejaky temny kut v ustavu, v kerym by se moh maly Karlik ukryvat.

        Z doslechu pak vim, že Hlavni kura pry už zdvihala patu pulku a sluchatko, když vtym kdosi zaklepal na ředitelnu. V dveřach stal jakysi osmak, držel pod krkem boroka Karlika, jak Bolek v Dědictvi babinu a pravil, že idě nahlasit vlupani do svoji skřiňky s oblečenim. Že pry přišel do školy až včil, bo byl u doktora. Otevřel skřiňku, keru včera nězamknul a v ni se krčil tu ten maly žgol a robil se, že spi. Maruna, Ty dvě, aji všecky kury kolem se pry odfukly jak vrtula od Antonova a teho osmaka z radosti malem upučily, jak ho stiskaly. Z Karlika dostaly enem to, že se u skřiněk pustil Osvalda a zkušal, esi je kera odevřena. Potym už žadneho z třidy něviděl, tak do jedne vliz a spočival, než se pro něho kdosi vrati.

        Myslim, že Maruna už z třidy s děckama jenom tak něvyleze a s ustavem je budě seznamovať enem na planku. Leda že by prvňačky pospojovala doopravdickym řetazem...

 

.: napisal Kantor dědinsky, 5.09.2007, 21:15:00