19.07.2010
Sezona trpasliku
Su ve společnosti iste tendence označovať prazdniny, z pohledu kantora – pisalka, jako „ogurkovu sezonu". Po moji tydenni pracovni navštěvě u stryka v Goroliji se ale spiš nabizi označeni „trpasliči sezona". Muj stryk Juzek meška v Komorni Lhotce (dla polskich braci – Ligotka Kameralna) a minuly tyděň sem mu pomahal vyklizať celu huru, bo tam chce pro svoje vnuky zbudovať letni skautske sidlo. Tuž bordel tam byl něobadany a naplnili sme tři velkoobjemove kontejnery.
Mezy všeckim tym marasem, něpotřebnym nabytkem, sklinkama, škopkama, butama a senem sem ale našel cosi zvlaštniho. Prvni sem myslel, že v tym prachu blbě vidim. Pro istotu sem vyšel ven na slunko, abych se ujistil, že čitam dobře. A fakt, v pazurach sem držel ručně pisanu knižku s nazvem „Książka kucharska krasnoludkowa", to znači „Trpasliči kuchařka". Napadlo mě, že tam najdu recepty pro děcka, něbo recepty pro člověka maleho vzrustu, aby se co jak nejvic vytahnul, ale to sem se mylil. Jak sem přeletěl paru stranek, pochopil sem, že se jedna o navody na připravu pokrmu z trpasliku. Valil sem okamžitě zpatky na huru za strykem a ukazal mu svuj objev. Podival se na to, pokyval hlavu a pravil: „Ja, ja, tuž to je po mojim dědovi". Potym pokračoval v zametaňu, jakoby nic. Chtěl sem po nim vysvětleni, bo jako velky synek už na trpalsiky něvěřim, natož abych se představil, že bych se nima nacpaval.
„Su tudy, každy Gorol to vi. A jak byla dluha zima, či se něurodilo, tuž co ineho luďam zbyvalo. Žrali, co se pohlo. A včil, s tu finačni kryzu, už jich začinaju žrať zas!" odpověděl mi stryk a ja sem si zrazu připadal jak v inym světě. Eště mi potym večer u piva prozradil paru informaci. Děda mu raz pravil, že ti nejlibovějši trpaslici žiju v kopcach pod Godulu mezy pamatnikem a Ondrašem. Nejtučnějši se zas vyskytuju kusek nad bylinnyma lazňama. V dvaašedesatym roku pry jich tu bylo tolik, že se dali přimo nabirať lopatama. Po revoluci už všeci mysleli, že vymřeli, ale loni stryk osobně viděl, jak skupina osmi trpasliku nabira vodu z Raztoky do kelimku od jogurtu. V lužku před spanim sem tu knižku prolistoval celu. V noci se mi snilo, jak stojim před trestnim trybunalem v Haagu, se sluchatkama na ušach, obžalovany za genocydu na gorolske trpasliči menšině.
Rano, při pohledu na kuchařku, kera ležela na nočnim stolku, mi něbylo dvakrat dobře. Rozlučil sem se s Juzkem a odejchal domu. Až přijedu přiště, pry mě do tych zminěnych mist pod Godulu osobně zavedě. Kuchařku mam doma, před robu a děckama dobře schovanu a sem docela zvědavy na dalši navštěvu Komorni Lhotky.
Pro ty, keři snad eště nad tym všeckim kruti hlavu, přikladam jeden z receptu přetlumočeny do moji lašske mateřštiny:
Gorolska trpasliči polivka (Gorolska zupa krasnoludkowa)
Potřebujeme:
1 liter vody, 2-3 česrtve trpasliky, cybulu, sadlo, kmin, sul
Postup:
Nakrajenu cybulu osmahneme na sadle, přilijeme vodu, sypněme soli a pokminujeme. Přidame 2-3 trpasliky a pulhodiny vařime. Před vhozenim do hrňca je dobre jich chvilu lechtať lyžku na patě, aby se uvolnili, něztuhli a nězhořkli. Při vařeňu je nutne trpasliky přidržovať vařechu u dna, bo někeři maju snahu nadzvihnuť pokličku a zdrhnuť. Kdo ma radši slanějši, přida trpasliky nachytane odpoledně, kdy su po šichtě pořadně spoceni. Čopky a pasky je lepši před podavanim scediť.
.: napisal Kantor dědinsky 19.07.2010, 6:48:00
5.07.2010
Sranda v červnu
Tak sem se přece enem dožil dalšich prazdnin. Po rozdani vysvědčeni sem pro istotu opustil ustav mezy prvnima, abych nahodu něbyl pověřeny jakymsi prazdninovym ukolem. Jak sem prochazal kolem sborovny, zahlidnul sem EkoKuru, kera kopirovala materyjaly na cely přišti školni rok, bo tuši, že s jejima pěti tisicama kopijama za rok budě brzy koněc.
Přiznam se, že sem byl už cely červen netrpělivy jak suseduv pes Ajaks, kery raz za tyděň vyhliža kastrol s kuskem žvanca. Paru razy už se pry borok snažil tlapku vyťukať čislo na Kubišku a Srtsku.
Kury už se bezteho potapjaju v Rudym mořu, akorat ja tu s děckama jezdim na třikolce kolem chalupy. Možna eště HistorKura je doma. Planovala zajezd na Malorku, ale po shlednuti všeckich dilu Leteckych katastrof se to rozmyslela. Pry budě radši cele prazdniny ležeť za barakem na lehatku u lavora, než v troskach čartroveho Bojinga. A z potapjani ma tež strach. Pry je lepši, když se ožere doma, než aby ju ožraly ryby na dně Středozemniho mořa.
Inač sranda byla, jak se v červnu kury prvostupňove vratily z vyletu v ZOO a všeckim nadšeně vykladaly, jak tam jakysi kantor sponzoruje kura bambusoveho. Kdyby enem tušily... Kdovi, jak to budě s vyletama přišti rok, bo čtvrťaci byli letos v tym Dynoparku a třidni kura musela řešiť hneď dva prusery. Jenda Hrtoň si totiž pujčil prachy skoro od cele třidy a nakupil dvaceť obřich dynovajec, z kerych se mu v kyblu s vodu vylihlo dvaceť přišer. Potym zjistil, že něma z čeho ostatnim ty prachy vratiť, bo na celu jejich familiju je uvalena ekzekuca. Dalši pozdviženi zpusobila Daša Kulhankova, nejmenši děvucha ze třridy. Ta se při 3D projekci tak vyhukala, jak proti ni z platna vyletěla jakasi hruzostrašna prakura, že tři dni něpromluvila ani slovo, enem svirala v pěstičce 3D bryle a jeji rodiče museli vyhledať pomoc odbornika. Nejlepši ale byla třidni kura šeste be, kera uspořadala pěši vylet do vedlejši dědiny a vybirala od děcek po stovce.
Eště před prazdninama sem tež otestoval kontrolni mechanysmy v našim ustavu. Nahradni kura totiž kontrolovala třidni knihy a už měsic předem lamentovala, kolik času tym stravi, jak zodpovědně to musi zrobiť, a že by to nikomu něpřala. Bo vim, jak je Nahradni kura zodpovědna, napisal sem na zkušku do jedne kolonky mezy ostatni zapisy toto: „Zdravi Tě Kantor dědinsky!" Moja třidni kniha byla vyhodnocena jako jedna z nejlepšich, takže aspoň vim, jake to s tu kontrolu je.
.: napisal Kantor dědinsky 5.07.2010, 18:25:00